Návštěva učeben VASu

…vcházíme bočním vchodem do jedné z budov.

Illpo mi vysvětluje, že zde sídlí VAS. Vyšlápneme si po schodech několik pater, po cestě potkáme reproduktor zavěšený na zdi, který je ověšený pozlacenými teniskami a ocitáme se na pátém patře s nápisem TEAK. Illpo opět otevírá dveře za použití čipu. Vcházíme do prostoru, který spíše připomíná vstup do nějaké sportovní recepce. Naproti vchodových dveří je velká „kukaň“ s velkým proskleným oknem polepeným mnoha papíry a fotkami. V kukani sedí ten vysmátej chlápek, kterýho znám z pátečního kafé-dýchánku. Jméno samozřejmě s podáním ruky opět zapomínám. Ale vím, že tam má nastarosti zřejmě půjčování techniky a dělá support pro studenty. Illpo mě vyzívá, ať také odložím svršek na sedačku, která se nachází mezi vchodovými dveřmi a zavitrínovanou kukaní, že se půjdeme podívat po budově.

A to už mě Illpo provádí pátým patrem. Po levé ruce máme onu kukaň.

Vcházíme tedy do prvních dveří, které jsou hned po ruce. Illpo otevírá dveře, „rožíná“ (ano rožíná  ) a najednou se ocitáme v prostoru Painting class. Je mi vysvětleno, že zde vznikají všechny 3D modely scén přímo pod rukama samotných studentů lighting designu. Za pomocí papírů, dřevotřísek, lepidla a sprejů vyrábí makety hracích prostorů.
No a my nemáme ani pořádný prostorový model Marty. Opouštíme tuto místnost a jdeme dál.

Před námi je ulička, na jejímž konci svítí prosklená tabulka s nápisy „Sound studio“. Vedle uličky – uprostřed místnosti, se nachází „šatna pro studenty“. Procházíme uličkou a můj původce opět otevírá další dveře. Zde se nachází nahrávací a editovací studio pro sound design. Rozměrově asi stejně velké jako réžie na Astorce. Ale jsou tu taková studia celkem tři, jak zjišťuji vzápětí.

Vedle šatny, přes uličku, se nachází učebny. V první učebně se právě vyučuje silnoproud, jak můžu vyčíst ze vzorců vypsaných na tabuli. Právě asi počítají maximální zatížení stmívacích jednotek nebo něco na ten způsob. V učebně vedle je prázdno. Na tabuli jsou pro změnu napsány vzorce z odvětí slaboproudu a nějaký náčrt zapojení. V další učebně, která je rohová, právě probíhá výuka CADu. A jak jsem na to sám přišel? No jednoduše, když vedle každé učebny visí cedule. Zde právě najdete tabulku s nápisem CAD class. No a v tomto okamžiku jdu poprvé do kolen. Tak oni tu mají přímo specializovanou učebnu na kreslení technických výkresů. To my jsme rádi, že se nám podařilo prosadit kreslení alespoň ve SketchUpu. Ach jo!

Další místnost je odpočívárna s malou kuchyňkou. Illpo mě ale vede do dalšího patra. Vypadá to tu hodně podobně jako o patro níže, akorát tu chybí ta obrovská kukaň. Místo ní jsou tu kanceláře pro učitele a místnost s kopírkou. I zde svítí cedule, tentokráte s nápisem „Video recording“. Na tomto patře jsou tři vybavená pracovište, ale nejen pro zvuk, ale obsahují i projektory a plátna na zdi, takže se zde dá editovat jakékoli video i se zvukem, čili i finalizovat dabing. Vybavení za několik stovek tisíc v každé učebně.

Procházíme opět kolem dalších šaten umístěných taktéž uprostřed patra. Zde je jen jedna učebna. Illpo mi vysvětluje, že se tady zpracovávají různé projekty, co týkají dokumentace a pod. Tato učebna je vybavena Macintoshi. Zbytek patra obývají ještě dva pracovníci pro studijní záležitosti. Nakukujeme pouze do jedné z kanceláří, ve které sedí docela milá starší paní. Zdravíme se a Illpo vysvětluje, kdo jsem a co tu vlastně děláme. Po chvíli povídání odcházíme do posledního patra. Patro tzv. laboratoří. Po vstupu do dveří, může člověk vidět několik „kejsů“ s technikou. V levém rohu patra jsou dvě nahrávací studia.  Nakukujeme pouze do prvního. Ve druhém právě probíhá hodina. A pak vcházíme do „světelné laboratoře“ jenž Illpo nazval jako Demo theatre. Je to místnost velikosti 2/3 naší Marty. Právě tu mají postavenou scénu pokoje z několika paravanů. Elektrické tahy s trussy, šály, velký počet světel, stůl s filtry a dalšími věcmi. Tak by sedalo popsat vybavení jedné třetiny divadla, kterou jsme prošli. Illpo mi vysvětluje, že zde probíhají praktické hodiny. Přijde skupina kluků a zkouší nasvítit různými způsoby prostor. Prostě mají své divadlo. Jezdí sem učit kapacity z celého světa.

Illpo mě mezitím vede do další místnosti, nacházející se vedle Demo theatre, a tou je režie. Místnost lze prý použít jako nahrávací studio, ale i jako kabinu pro případnou produkci, která by se odehrávala vedle v laboratoři. Odtud vycházíme unikových východem na točité schodiště. Dlouhý kovový šnek se stáčí sedm pater dolů. Pocit to není zrovna příjemný, když jde člověk dolů a dívá se pod sebe. V hlavě se mi právě přemítá, jak to vlastně funguje a nefunguje u nás a proč. Taky si tříbím myšlenky a říkám si, že by sem mělo přijet víc lidí ze školy, hlavně z vedení, aby viděli, co to je STANDARD.

Po cestě dolů se dozvídám, že čas od času tu nějaký student na schodišti udělá audiovizuální instalaci. Prý ten prostor inspiruje mnoho lidí. Při Illpově vyprávění si vzpomínám na Honzu Šuškleba, jak nám zadal v prváku projekt. Měli jsme  zpracovat vizuál, jak bychom nasvítili konkrétní prostor ve škole.

My se ale s Illpem vracíme zpět do pátého patra a přicházíme zrovna v pauze. Studenti sedí v odpočívárně. Jeden si čte noviny, další pročítá nástěnku, jiný zase hraje malý biliard, který je na stole uprostřed místnosti. Zbytek sedí u stolku a pije kávu. Jedna ze slečen telefonuje a odchází z místnosti. No tak i holky tu mají a dokonce dvě. Illpo mě všem představí, pozdravíme se a pak se mě ptá jestli si dám kávu. Poprosím ho jen o malý hrneček. V tom se najednou všichni zvedají, loučí  a odcházejí zpět na hodinu. My si bereme s Illpem kávu a jdeme si sednou na sedačky před kukaň. Zaujme mě velice netradiční stůl, na který si právě můj průvodce odložil hrnek s kávou.  

Ptám se ho, co to je?  Illpo pootočí „stolem“ o průměru dva metry. On to totiž stůl není. Je to velké parabolické zrcadlo, které má na horní části položené tlustostěnné sklo. Bere do rukou zalaminovaný papír ležící před chvílí na druhé straně stolu a snaží se mi ten text přeložit z finštiny do angličtiny. Je TO z první světové války a někdo TO v roce 2008 použil na školní projekt, údajně TO našel tady v nějaké továrně, tak ho sem dovezl. Nakonec TO tu zůstalo jako stůl.

Diskutujeme o způsobu výuky tady a u nás. Oni tu mají hodiny opravdu rozdělené striktně na lighting design, sound design a set design. Údajně žádné hodiny nemají společné. Pouze ty, co mají společné i ostatní obory jako to např. máme i my, a to Dějiny divadla. V každém ročníku je kolem šesti studentů. Ptám se Illpa, jestli je možné někde sehnat jejich studijní plány v angličtině. Ten mi odpovídá, že asi nebudou anglicky, ale jen finsky, ale prý je možné zde studovat i v angličtině. Údajně, když se sem přihlásí student z jiné země a je přijat, tak výuka probíhá v angličtině. S tím tady prý problém nemají. Já mu vysvětluji, že studijní plány by se mi hodily jako podklad pro mou bakalářku.

Říká, že by to neměl být problém sehnat, ale jen ve finštině. No tak aspoň něco, ale každopádně doufám, že ještě budu mít možnost si promluvit i se studenty lighting designu.

Dopíjíme kávu a odcházíme. Já pln nových zážitků a mnoha informací, beru svoji bundu a odcházíme z budovy. Po návratu do školy se vracíme zpět do kanclu, já děkuju Illpovi za svěkou exkurzi…